Ondřej Sihelský bude mít také šéftrenérskou funkci 

Ondro, od nové sezóny přebíráš roli šéftrenéra. Co pro tebe tato pozice znamená?

Pro mě je to hlavně velký trenérský posun. Ale zároveň v tom vidím spoustu příležitostí, jak dál rozvíjet florbal v Gorilách.

Za jaké kategorie budeš zodpovědný a co bude náplní tvé práce?

Budu mít na starosti kategorie od přípravky až po mladší žáky. Chci ale s každou z nich trávit dost času na to, aby všechny šly za jedním cílem – vystupovat stejně a společně budovat silnou komunitu, která se bude prezentovat kvalitním florbalem.

Proč podle tebe Gorily zavádějí právě teď dvě nové pozice šéftrenérů?

Hlavně kvůli kvalitě tréninku, posunu hráčů a komunikaci s rodiči. Díky dvěma šéftrenérům se mnohem snadněji sjednotíme napříč kategoriemi a budeme moct s dětmi pracovat tak, jak nejlíp umíme.

> Přečti si také rozhovor s Filipem Táboříkem

Co by měli rodiče a hráči poznat na tom, jak tyto pozice nově fungují?

Především v lepší komunikaci a ve větším herním vytížení. A taky to, že se hráčky a hráči budou pružněji přesouvat mezi kategoriemi podle své výkonnosti – ať už do starší, nebo mladší.

Jak bude probíhat spolupráce mezi vámi dvěma?

S Tábim jsme spolu v těchto rolích začali komunikovat už před soustředěním. Je pro nás oba důležité rozvíjet u dětí florbal v co největším měřítku a zároveň si být dostatečně blízko na to, abychom věděli, jak se každému hráči v jeho kategorii daří. Díky těmto pozicím máme přehled o celém klubu.

Na co se ve své nové roli nejvíc těšíš?

Nejvíc na tu spolupráci s Tábim – že budeme mít vše pod kontrolou a půjdeme jednotně za stejným cílem. A zároveň se hodně těším na možnosti, jak lépe posouvat děti kupředu a lépe pracovat s jejich herním vytížením.

Jaké oblasti chceš v následujících letech v Gorilách nejvíce posunout?

Určitě způsob, jakým prezentujeme hru už od těch nejmenších. A také to, jak se má chovat správná gorila, a hlavně herní dovednosti dětí.

Jak chceme pracovat s talentovanými hráči a připravovat je na přechod do vyšších kategorií a jednou třeba až do A týmu?

Klíčové je s nimi hodně komunikovat, bavit se s nimi a samozřejmě je dostatečně vytěžovat – dávat jim prostor ve starších kategoriích, kde mají šanci dál herně růst. Bez toho to nejde. Nejde úplně o výsledky zápasů, ale o to, aby byli v klíčových rolích na hřišti.

Zároveň ale nechceme být klubem jen pro výkonnostní hráče. Jakou roli podle tebe hraje hobby složka a proč je pro nás důležitá?

Děti, které hrají florbal jen tak, jak hobby, ukazují čistou lásku ke sportu. Zažil jsem spoustu hráčů a hráček, kteří chtěli přejít z hobby do výkonnostního týmu, makali na tom a povedlo se jim to – a za mě není nic nemožné. Zároveň platí, že děti, které to nechtějí hrát na výkon a na výsledky, vytvářejí spolu s těmi výkonnostními parádní partu. Právě v téhle různorodosti přístupu je florbal krásný, ale cíl má na hřišti každý stejný – přijít, nechat ze sebe to nejlepší a vyhrát.

Když se za tři až pět let ohlédneme zpátky, co by podle tebe mělo být vidět, že se díky těmto změnám povedlo?

Určitě bych rád viděl větší rozvoj talentů, dál vyzrálejší a silnější komunitu a spokojenost jak na straně hráčů, tak rodičů – hlavně díky lepší komunikaci. A samozřejmě i větší dětskou základnu, tedy víc nových holek a kluků v klubu.