Juniorská kategorie se po barážových zápasech dozvěděla soupeře v ligové soutěži. Čeká nás osm klubů a s nimi sehrajeme 24 utkání. Kdo se představí v Plzni?
Jednoznačně nejdéle sloužící gorila. Jakub Vandák nedávno překonal metu 350 zápasů v mužských kategoriích v dresu s gorilou na hrudi.
Ahoj Vandy!
Během minulého víkendu jsi překonal metu 350 zápasů v gorilím dresu! To z tebe činí zdaleka nejdéle sloužícího hráče Goril, pamatuješ vlastně celou historii klubu. Jaký je to pro tebe pocit?
Zdravím všechny gorily a fanoušky klubu! Už ten dres nosím pěkných pár let. Během nich se pro mě klub stal domovem a srdeční záležitostí, takže je to moc hezký pocit. Člověka to nutí vzpomínat na mnoho zážitků a lidí, kteří byli kolem mne a pořád jsou součástí klubu.
Na jaký moment v roli hráče nejraději vzpomínáš?
Těch momentů je více. Samozřejmě se nejlépe vzpomíná na sladká vítězství a velké zápasy. Každé emotivní derby se Slávií, jízdu v poháru Českého florbalu zakončenou zápasem s superligovou Českou Lípou. Ale třeba i období, kdy jsme se po odlivu hráčů museli jako tým ohromně semknout, abychom vůbec dál mohli působit a nikdo nám moc nevěřil. Byla pro mně velká čest u toho několik let nosit kapitánskou pásku a bojovat za klub.
Co naopak tě jako hráče nejvíce nadzvedlo? Něco, na co jen tak nezapomeneš? A jak ses z toho poučil?
Tady bohužel musím zmínit těch několik neúspěšných pokusů o postup. Prožil jsem jich několik. Občas scházel takový kousek, až se zdálo, že je to snad zakleté. V hlavě mě dodnes straší nejvíce asi rozhodující zápas s Teplicemi v hale v Krupce. Vedli jsme, hráli jsme skvěle, soupeře přestříleli o 20 střel, ten ale dal snad z 10 střel 6 branek a pro nás opět skončila sezona. Pak to ticho v kabině. Bolí to. Ale pak se zase zvednete a makáte dál, jinak to nejde zlomit.
Před zápasem Áčka proti Říčanům budeš slavnostně oceněn před publikem, které bude plné mladých gorilek. Co bys jim doporučil proto, aby v budoucnu dosáhly na podobnou metu jako ty teď?
To, co teď řeknu platí jak pro malé gorilky, tak pro ty starší.
Važte si trenérů, rodičů a všech lidí, co se vám snaží pomoci a podporují vás. Važte si klubu, protože ušel dlouhou cestu a překonal mnoho krizových okamžiků. Pracujte na sobě i mimo tréninky a nepodceňujte regeneraci.
V rezervním týmu mužů máš roli hrajícího trenéra. Jak se vám zatím s klukama v sezóně daří?
Tým je složen z kluků, kteří hrají florbal dlouhé roky společně s mladíky, pro které jde o první kontakt s mužským florbalem, což není nikdy lehké. Sestava si musí sednout, hráči si musí najet nový systém. Zatím to není výsledkově optimální, důležité je ale to, že herní projev vypadá každý zápas lépe.
A u čeho vypouštíš páru, jak si užíváš volno?
Volného času není mnoho, ale když je možnost, tak se věnuji focení, které mě baví čím dál více. Netflix a PS5 to pak jistí.
Děkujeme za rozhovor a přejeme minimálně ještě jednou tolik zápasů!