Rozhovor: Libor Bolda o gorilí rodině

Sdílet Sdílet

Úspěchem je Déčko, říká Libor Bolda

Dnes máme připravený rozhovor s předsedou klubu a trenérem mládeže Liborem Boldou. Libor se během několika let přesunul z role rodiče na tribuně do vedení klubu. Docházel nejprve jako aktivní tatínek, ale začal prakticky okamžitě pomáhat s trénováním, zapojil se do chodu organizace a nakonec je jedním z nejdůležitějších článků našeho florbalového klubu. 

Ahoj Libore. Začal bych zlehka. Lidé v klubu ti často říkají předsedo s nádechem ironie. Neštve tě to? Nebo to bereš v pohodě?

Beru to v pohodě, i když radši slyším svoje jméno než tohle označení. U nás v klubu bychom si neměli hrát na funkce, rozhodující pro mne je spíš dobře odvedená práce. Na druhou stranu, předseda jsem, a ještě do voleb budu, takže se toho nejde jen tak zbavit.

Je ale pravda, že skutečně jsi předsedou klubu, odvádíš neuvěřitelné kvantum práce, která není na první pohled vidět. Není to někdy demotivující?

Ne, ta práce mi nezevšedněla. Pořád je zajímavá a pořád je jí hodně. To mi na tom baví. Předseda musí být příkladem ostatním, všichni ho nějak vnímají. Myslím, že lidé v klubu už si tu práci dovedou představit a je jim jasné, že „samo“ se to všechno asi neudělá. V organizaci máme další šikovné lidi, proto se je snažím i motivovat a ukazovat, že to jde. Snažím se být maximálně otevřený, protože největším kapitálem klubu jsou právě lidé. Každý, kdo chce pracovat pro klub, dostane prostor.

Za tvého působení se klub posunul o pořádný kus dopředu, jak ze sportovního, tak z organizačního hlediska. Co bys vyzdvihl jako největší úspěch posledních let?

Snažil jsem se navázat na dobrou práci mých předchůdců a tu dál rozvíjet. Jako klub jsme někde uprostřed cesty, nastavené vize a cíle máme, ale musíme k nim postupně směřovat. Daří se nám budovat značku, posilovat zázemí a stabilizovat finanční zdroje. Ustáli jsme covidová opatření a nefungující sport. Teď pracujeme na základním pilíři Goril, který tvoří mládež a posilujeme nábor v klubu. Největším úspěchem posledních měsíců je možnost využívat sportoviště v Area D a postupně dál florbalové zázemí Goril vylepšovat. Líbí se mi také, jak dokážeme spolupracovat s dalšími kluby, příkladem je Cheb, Písek nebo Tlučná, profitují z toho všechny strany. Povedlo se nám posunout i námi pořádaný turnaj na vyšší úroveň. Turnaj Gorila má svůj standard teď hodně vysoko a moc se těším na letošní ročník, až se v září všichni sjedou do Plzně.

A co by se v tvých očích dalo naopak zlepšit?

Snažím se, aby se zlepšila komunikace v klubu a bylo větší provázání jednotlivých kategorií. Budování klubu je i budování komunity, která společně funguje a fandí si, je ochotná vždycky pomáhat. Zároveň je důležité nastavit i systém odměňování, a to nemyslím jen finanční stránku. Snažím se, aby děti i rodiče i dospělí hráči více brali florbal jako sport než jen jako kroužek, aby u nás byli spokojení. Beru si příklad z toho, co jsme viděli v Kalmaru. Švédsko byla velmi inspirativní zkušenost. Dál se chceme zlepšit zejména v náborech dětí, chceme být aktivní otevřený klub. Připravujeme různé projekty, které nám umožní lépe komunikovat se školkami a školami. Učíme se od lepších klubů, bereme si příklad z jejich úspěšných projektů. Chci i více komunikovat v Plzni navenek, ale to se přiznám, to nám příliš nejde.

Uplynulá sezóna byla rozporuplná. A tým si nedokázal vybojovat postup do vyšší soutěže, ale mládeži se dařilo. Dorostenci například dokráčeli až k bráně mistrovství republiky, kam se nedostali přes tým Chodova. Jak hodnotíš sezónu ty?

Nepodařená závěrečná fáze play-up u mužů mi hodně mrzí, postup určitě byl v našich silách. Z toho cíle určitě neustupujeme ani v nové sezóně, opět chceme být ve špičce divize. Závěr sezóny nevyšel podle představ ani B týmu. Oba týmy mužů tak projdou v létě určitě změnami. Náš dorost v 1. lize mne nepřekvapil, potvrzoval kvalitu po celou sezónu, na jejich hru se dobře dívalo. Jejich postup přes Kladno a Panthers byl zasloužený, Chodov už byl ale kvalitou nad námi. Líbilo se mi, jak jsme se prezentovali v mládežnických kategoriích i na dalších turnajích (PFC nebo Kalmarsund), snad to půjde dobře dál. Pochválit musím i mladší kategorie v krajských soutěžích. Gorily předvedly, že umí být nepříjemným soupeřem pro každého, tady si tu kvalitu chceme udržet.

Jaká aktivita tě drží v dobré náladě, když se zrovna nevěnuješ klubu?

Těžím z dobrého zázemí doma i v práci. Proto se ten čas snažím vracet, být co nejvíc s rodinou a s kamarády. Nejen děti, a hlavně moje žena si to zaslouží. Radost mi dělá cestování, rád bych se také znovu podíval do hor. Na to mi teď čas vůbec nezbývá a chybí mi to.

Děkujeme za rozhovor a všechnu práci, kterou pro klub odvádíš.